Jak už jsem psala v článku o Glasgow, je to město plné hudby. A platí to dvojnásob pro muziku ve stylu přijít do hospody a zahrát si. Po večerech se tu nudit nebudete 🙂
Hodně lidí se mě ptalo, jak vím, kde se zrovna hraje. Chvíli mi trvalo se zorientovat, ale jak člověk najde jedno místo, není pak těžké zjistit další. Takže na Thesession.org jsem si našla Oran Mór na středeční večer… Jako obvykle jsem musela sebrat veškerou svou odvahu, přijít ke stolu s muzikanty, představit se a pak na požádání zahrát nějaký smysluplný set. No a pak už je to pohoda. Ani tady v Glasgow se mi nestalo, že by měl někdo nějaké negativní poznámky, pohledy nebo mě nenechal hrát. V pauzách mezi sety si se mnou ostatní pokoušeli povídat (glasgowský akcent jen ten naprosto nejhorší – zpočátku máte spíš pocit že místní mluví jiným jakzykem) a dali mi tipy na další dny, sessiony a hospody. A v dalších hospodách mi dali tip zas na jiné hospody… takže tak.
Každá pravidelná session je něčím trochu specifická, většinou vedená nějakou muzikantskou osobností. a obsahující určité více méně neměnné jádro lidí, kteří prostě chodí každý týden do stejné hospody ve stejný čas. A k tomu se přidají muzikanti vyskytující se náhodně, turisté nebo lidé, co hospody čas od času mění. Já jsem tu byla po 3 týdny muzikantský turista, snažící se obsáhnout veškeré sessiony v Glasgow se konající.
Některé sessiony jsou víc skotské (Islay), některé skotsko-irské (Ben Nevis, Brel), některé z 90% irské! (Oran Mor, Ivory), někde se i zpívá, jinde se jen hraje a někde se hraje bloody faaaast. Session v Oran Mor vedou lidé ze skupiny St. James the Great Branch of Comhaltas Ceoltoiri Eireann, která se zabývá výukou irské hudby v Glasgow. Proto se také v Oran Mor hraje hlavně irsko a dokonce tam narazíte na uilleann pipes včetně jednoho výrobce (Kenny). V hospůdce Brel narazíte na studenty z university různé úrovně (je tu něco jako konzervatoř na tradiční hudbu) a když máte štěstí, tak i na někoho z kapely Braebach (ty můžete ale potkat i jinde, třeba jako já v Ben Nevis). Islay Inn je víc tradiční, zpívá se a hraje se, hlavně skotsko, a chodí sem lidé různého věku a žánrů. Většinou aspoň jedny small pipes nebo border pipes.
Sessions v Ben Nevis jsou rychlé, většinou sem chodí mladí muzikanti vyšší kvality, v hospůdce je hlava na hlavě, takže atmosféra jak má být. Ivory house byla perla na dortu. Výborní muzikanti různého věku, dobrý výběr tunes, všeliké nástroje včetně několika pipes (uilleann, border i small pipes), harfy, houslí, harmonik, bodhranů… a dobrá kytara pod to. Bylo super zahrát si duo s dalšími uilleanny. Navíc se mi po sessionu podařilo prohodit pár slov s holčinou, která na ně hrála, Sheila Friel a později v týdnu absolvovat 3hodinovou lekci pod jejím vedením (což jsem víc než potřebovala – trochu nakopnout, získat další motivaci co a jak).
Shrnuto – chcete li někde strávit každý večer hospodě, Glasgow je nejlepší místo 🙂 A hledáte-li irskou tradiční hudbu, najdete ji i ve Skotsku!
Pro zajímavost přehled sessionů v Glasgow podle dní (platí pro léto 2011):
Pondělí – Brel, Islay Inn
Středa – Oran Mór
Čtvrtek – Ben Nevis, Islay Inn, Dram!
Pátek – Ivory House
Sobota – Babbity Bowster (Blackfriers street)
Neděle – Ben Nevis (večer), Waxy O’ Connor (odpoledne), Pot Still
Krátké video ze sessionu v Ivory House pátek večer:
[youtube]UViQkjrst9A[/youtube]