Patrikovský prodloužený víkend na nejsevernějším útesu Irska a odlehlých plážích severozápadního pobřeží
14-17.3.2015
Poloostrov Inishowen, Hrabství Donegal
[shashin type=”photo” id=”990″ size=”large” columns=”1″ order=”user” position=”center”]
Daleko daleko na severu… no úplně nejvíc na severu jak jen to v Irsku jde… bičuje Atlantik útesy Malin Head na poloostrově Inishowen.
[wpgmappity id=”22″]
Naše první zastávka vede na kopec se zrekonstruovanou středověkou kruhovou pevností Grianan of Aileach. Masivní 4,5 metrové zdi měly pomoci panovníkům království Aileach ubránit se v 6 až 12. století nájezdům (nejen) Vikingů.
[shashin type=”photo” id=”977,979,978″ size=”max” columns=”1″ order=”user” position=”center”]
Západní pobřeží Inisowen si prohlížím ze sedla kola. Průsmykem Mamore Gap s posvátnou studánkou přejíždíme hory oddělující část poloostrova zvanou Urris. Úzká silnička plná serpentýn bývala důležitým strategickým spojením se zbytkem pevniny.
[shashin type=”photo” id=”980,981,984″ size=”max” columns=”1″ order=”user” position=”center”]
I přes svou odlehlost mě překvapuje množství domků a usedlostí. Většina stavení dřív vypadala asi takto (viz chaloupka nějakého historického nadšence):
[shashin type=”photo” id=”983,982″ size=”max” columns=”1″ order=”user” position=”center”]
Došková střecha je celkově na irském venkově velmi populární a objevuje se nejen na B&B a hotelech, ale i na soukromých objektech.
Po malé zastávce u vodopádu se přesunujeme do “hotelu” – na odlehnou oblázkovou pláž. Ranní pohled z okna (karavanu) k nezaplacení.
Na kopci nad námi nás překvapuje koza. Jinak nikde nikdo.
[shashin type=”photo” id=”985,986,987″ size=”max” columns=”1″ order=”user” position=”center”]
Nejsevernější bod Irska se jmenuje Malin Head a stojí na něm stará obranná věž, ze které se též posílaly předpovědi počasí za 2.sv. války. Krom toho a výborného výhledu mě překvapuje krásně upravená stezka podél útesů.
[shashin type=”photo” id=”989,988,993″ size=”max” columns=”1″ order=”user” position=”center”]
Info tabule nás zláká k návštěvě nedaleké pláže Ballyhillion s polodrahokamy. Skutečně jich mezi hromadou barevných oblázků několik nacházím. Hlavně zelené (olivín) a červené (jaspis a karneol/chalcedon).
[shashin type=”photo” id=”991,992″ size=”max” columns=”1″ order=”user” position=”center”]
Protože je dnes svátek svatého Patrika (státní svátek v Irsku), v každém městě se pořádá tzv. “Parade”, tedy průvod v maskách prezentující většinou různé zájmové skupiny a kroužky. Než se tedy vydám zpátky z výletu na sever, ještě malá zastávka v Derry podívat se na Parade a také na historické hradby, které obkružují celé centrum a dá se po nich projít. Derry je Severní Irsko a tak přejíždíme pomyslné hranice. Změnu státu indikuje na první pohled pouze jiná barva cedulí u silnice (zelená vs modrá) a ceny nafty v librách.
[shashin type=”photo” id=”999,998,997,996,995,994″ size=”max” columns=”1″ order=”user” position=”center”]
Návštěva Derry spolu s 5ti hodinami cesty zpět do Ennis je tečkou za patrikovským víkendem ve vzdáleném koutu irského pobřeží.